Expanze lidské populace

Při pravidelném sledování televizního zpravodajství vás musí chtě nechtě napadnout, jak je možné, že při všech těch přírodních katastrofách, teroristických útocích a nevyzpytatelných pandemiích lidstvo ještě nevymřelo. Současné výsledky vědeckých průzkumů ovšem jasně dokazují, že k vymření má lidský druh na hony daleko. Vždyť jen za posledních 50 let se počet obyvatel naší planety více než zdvojnásobil. Lidstvo nevymírá, zato matička Země má díky vzrůstající lidské chamtivosti na kahánku.

Předvídat budoucnost je vždy balancování na tenkém ledě. Fakta z minulosti i současnosti ovšem mluví jasně – začátek průmyslové revoluce a rychlé zvyšování životní úrovně vyústilo v ohromující nárůst populace. Kolem roku 1800 žila na Zemi 1 miliarda lidí, roku 1900 už to bylo 1,7 miliardy. Ze 2,5 miliard v roce 1950 jsme se dopracovali až k současným 6,5 miliardám. Každý den přibude na světě 210 000 lidí, tedy skoro 77 000 000 ročně (jen pro představu – téměř celé Německo). Jak je to možné? Podařilo se nám vymýtit spoustu závažných onemocnění, které si dříve vyžádaly miliony lidských životů. Více dětí se dožívá dospělosti a rodí potomky. Moderní věda nám umožňuje žít mnohem déle (v roce 1950 byla očekávaná délka života v USA 57 let, dnes už je to o dvacet let více).

Na druhou stranu, poslední roky ukazují jasně rozlišitelný trend snižování porodnosti. Tedy v některých případech. Jedná se především o evropské státy, například Německo, Maďarsko, Rumunsko, ale také Česká republika. Druhý protipól pak představuje Čína, Indie, Indonésie, Nigérie, Pákistán a Bangladéš. Každoroční přírůstek obyvatel v těchto šesti zemích znamená celou polovinu nové světové populace. Prognózy do budoucna se liší názor od názoru – některé zdroje mluví až o 12 miliardách lidí v roce 2100, jiné se ohánějí čísly pod šest miliard. Reálný předpoklad bude asi kolem 9 miliard.

Co z toho všeho vyplývá? Samozřejmě čím více obyvatel žije na Zemi, tím vyšší nároky se na tuto nebohou planetu kladou. A jak všichni víme, nemůžeme ji vysávat donekonečna. Pojďme se tedy podívat alespoň na některé problémy, které už začínají vystrkovat růžky:

• Více lidí rovná se větší znečištění. Tato jednoduchá rovnice nabírá další rozměr, když si představíte dva nejlidnatější státy světa – Čínu a Indii – na úrovni Spojených států. USA představují se svými necelými 300 miliony obyvatel pouhých 5% celkové populace, jsou ale zodpovědné za jednu čtvrtinu emisí oxidu uhličitého.
• Nedostatek pitné vody. Problém, který se dnes stále častěji objevuje v novinových titulcích, znamená vážnou hrozbu. Už dnes má celých 20% obyvatel potíže s přístupem k pitné vodě a ročně zemře 5 milionu lidí na nemoci způsobené znečištěnou vodou.
• Potřebujeme stále více jídla. Což v praxi představuje rozsáhlé odlesňování, ničení orné půdy a necitlivé zásahy do křehkých ekosystémů. Bez skrupulí ničíme přirozené prostředí našich živých kolegů – 24% savců a 12% ptáků je na seznamu vážně ohrožených druhů.
• Sílící urbanizace. Podle odhadů bude žít v roce 2030 celých 5 miliard lidí ve městech. Nekontrolovatelný rozvoj velkoměst s sebou ovšem přináší další problémy – nedostatečnou infrastrukturu, špatnou hygienu, chudobu a kriminalitu.

Jak tedy problém přelidnění řešit? Kéž by existovala rázná a jednoduchá odpověď. Cesta čínské politiky jednoho dítěte nebo selektivních potratů v Indii určitě nebude to pravé ořechové. Zásadní význam má v této otázce vzdělávání žen, především v rozvojových zemích. Kdo ví, třeba se nakonec opravdu dočkáme překvapivého obratu. Naší planetě by to rozhodně prospělo.

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám:

Článek vyšel: 28.05.2007 / Odkaz

Pošli článek e-mailem!

Zpět

Ano 32 %

Ne 55 %

Nevím 14 %