Obyvatelé Latinské Ameriky prožívali v druhé polovině minulého století dost krušné časy. Zatímco u nás zářila krvavě rudá hvězda, jižanský temperament spoutal opačný konec zla – extrémně pravicové vojenské diktatury. Korupce, únosy, vraždy a věznění se nevyhnuly ani nenápadné Paraguaji, odkud pochází energický právník, spisovatel a aktivista Martín Almada. Právě jemu vděčí svět za odhalení dobře tajeného násilí a porušování lidských práv – tento pán totiž objevil nechvalně proslulé „Archivy teroru“.
Martín Almada přišel na svět 30. ledna 1937 v paraguayském regionu Chaco, v městečku Puerto Sastre. V šesti letech se pak s rodiči přestěhoval do San Lorenza poblíž hlavního města Asunción. Přestože se narodil do velmi chudé rodiny a už od útlého mládí musel tvrdě pracovat, dokázal vystudovat pedagogiku a později i právo. Společně se svou ženou, profesorkou Celestinou Perez de Almada, založil vzdělávací instituci Juan Baptista Alberdi, která hrála důležitou roli v oblasti rozvojové spolupráce.
Osudová rána od paraguayské vlády přišla roku 1974, kdy se naplno rozběhla „Operace Kondor“ s tvrdými následky pro místní inteligenci a politické odpůrce. Martín Almada v té době dokončoval doktorské studium na univerzitě v La Plata v Argentině. Ostrá kritika vzdělávacího systému v rodné Paraguaji, kterou dal jasně najevo ve své diplomové práci, mu vynesla nálepku intelektuálního teroristy a následně tři a půl roku vězení a krutého mučení. Díky silnému nátlaku organizace Amnesty International byl roku 1977 propuštěn, mezitím mu ovšem za podivných okolností zemřela milovaná manželka. Se svou matkou a třemi dětmi odešel do exilu.
Ani tam se ale nepřestával účastnit kampaní za dodržování lidských práv. V letech 1986 – 1992 pracoval také pro UNESCO, kde měl na starost rozvojové projekty v chudých venkovských oblastech Afriky a Latinské Ameriky. Roku 1992 se definitivně vrátil do Paraguaje a s obrovskou vervou se vrhl do boje proti bývalému prezidentovi Alfredu Stroessnerovi a jeho pomocníkům, kteří zemi terorizovali více než třicet let. 22. prosince 1992 objevil Martín Almada na policejní stanici v Lambaré (předměstí Asunciónu) Archivy teroru, podrobné důkazy o desítkách tisíc zavražděných a stovkách tisíc neprávem uvězněných lidí nejen v Paraguaji, ale také v Argentině, Chile, Brazílii, Bolívii a Uruguaji.
Mimo jiné založil společně se svou druhou ženou nadaci Fundación Celestina Perez de Almada, pojmenovanou na počest zemřelé manželky. Hlavním zájmem nadace je oblast lidských práv, životní prostředí a boj proti negramotnosti. V roce 1996 bylo zásluhou Martína Almady otevřeno Centrum pro rehabilitaci obětí mučení. Za své úsilí byl získal mnoho významných ocenění, například titul Man of the Year, cenu Human Rights Prize a Right Livelihood Award.
Článek vyšel: 28.05.2008 / Komentovat / Odkaz
29.03. Slovo stres pochází z angličtiny a znamená zátěž. Je naprosto zřejmé, že stres vyvolává bolesti hlavy. Co je ale stres? Jedna ze slovníkových definic uvádí: “duševní, emoční nebo tělesné přetížení nebo napětí“. Stres může být motivujícím faktorem, ale v nadměrném množství je škodlivý. Každý člověk je do určité míry vystaven stresu, ať již v důsledku zkoušek nebo přetížení na pracovišti. Protože se stresu nemůžeme vyhnout, musíme znát způsoby, jak s ním zacházet. Mezi doplňkové způsoby léčby patří masáže nebo aromaterapie, které mohou stres zmírňovat. U většiny lidí je nejlepším způsobem se prostě uvolnit. Pokud se uvolníte, tělo uvolňuje své vlastní přirozené látky na tlumení bolesti, které se nazývají endorfiny. Tyto endorfiny zlepšují náladu a pomáhají nám, abychom se cítili lépe. Naučit se uvolnit však vyžaduje čas a zkušenost. Účinným způsobem relaxace je teplá koupel, lehká masáž pro uvolnění svalového napětí, uvolnění napětí svalů krku a ramen, spánek v tichém a klidném pokoji nebo poslech uklidňující hudby. Účinné jsou také techniky hlubokého dýchání.
05.09. Vinobraní patří k nejoblíbenějším společenským akcím, bývá ozdobou všech kalendářů kulturních akcí. Ale i další vinařské akce, takříkajíc menší, než vinobraní, mají své kouzlo. A některé, třeba rychle se rozvíjející tradice otevřených sklepů, jsou mezi milovníky vína možná ještě oblíbenější a vyhledávanější, než velkolepá vinobraní. Slavnosti otevřených sklepů (akce se konají pod různými názvy) jsou komornější a hlavně jsou víc o víně, o setkávání milovníků vína s vinaři. To je jejich hlavní předností ve srovnání s klasickým vinobraním.
13.12. Tyto košíčky jsou velice chutné a snadné na přípravu, skutečně je zvládne každý.
Chcete se zúčastnit našich soutěží, odebírat novinky či diskutovat? Přihlaste se:
Pokud nejste členem našeho klubu, tak se zaregistrujte.