Maya Angelou - americká renesanční žena

Po traumatickém zážitku v dětství přestala na pět let mluvit, dnes se slovy živí. Maya Angelou – slavná spisovatelka, dramatička, scénáristka a režisérka, nadaná tanečnice a herečka, velmi žádaná řečnice, lektorka a plamenná obhájkyně lidských práv. Ačkoli letos v dubnu oslavila své osmdesáté narozeniny, ona pověstná jiskra v očích jí ani zdaleka nepohasíná. Se stále stejným elánem pozoruje svět kolem sebe a angažuje se tam, kde je potřeba.

„Věřím, že každý z nás se narodil s určitým talentem.“

Maya Angelou (vlastním jménem Marguerite Annie Johnson) se narodila 4. 4. 1928 v St. Louis ve státě Missouri. Rodiče se rozvedli, když byli malé Maye pouhé tři roky, a otec ji pak spolu s o rok starším bratrem Baileym posadil na vlak směřující do městečka Stamps v Arkansasu. U své babičky Annie Henderson poznala Maya hluboce zakořeněnou religiozitu afroamerické kultury, rodinnou soudržnost a tradiční hodnoty, které ovlivnily celý její další život. Na druhou stranu zakusila v maloměstském jižanském prostředí na vlastní kůži drsnou tvář rasismu a diskriminace.

O několik let později se ve Stamps znovu znenadání objevil otec a obě děti odvezl na návštěvu k matce. Tehdy bylo Maye osm let a ihned padla do mlsného oka matčinu příteli, Mr. Freemanovi. Když ji znásilnil, svěřila se otřesená dívka svému bráškovi a ten to pověděl dál. Mr. Freeman šel na jeden rok do vězení a zanedlouho poté, co byl propuštěn, našli ho ukopaného k smrti. Maya usoudila, že násilníka zabila její slova, a z obavy, aby neublížila někomu dalšímu, přestala skoro na pět let mluvit. S traumatem se nakonec vypořádala díky láskyplné péči a trpělivosti učitelky Berthy Flowers.

„Život miluje toho, kdo ho umí prožít.“

Ve třinácti letech se Maya přestěhovala k matce do San Francisca, kde vystudovala střední školu a pokračovala ve studiu tance a drama. Ze školy však odešla a na nějakou dobu se stala vůbec první afroamerickou průvodčí v tramvaji. Později se do školy vrátila a dokončila ji i přesto, že v posledním ročníku otěhotněla. Promovala tři týdny před porodem syna Guye.
Život mladé dívky a ženy hledající místo ve světě popsala Maya Angelou v prvním z celkem šesti svazků své autobiografie, který nesl název I know why the caged bird sings (Vím, proč pták v kleci zpívá). Kniha byla vydána v roce 1969 a měla obrovský úspěch, který Mayu vynesl na samý vrchol popularity.

Mezitím se ovšem Maya protloukala coby svobodná matka, střídala různá zaměstnání, milence i bydliště, až začala pracovat jako zpěvačka v nočním klubu. V roce 1952 si vzala řeckého námořníka Toshe Angelose a na žádost vedení podniku přijala umělecké jméno, které „zní více exoticky“. Maya byla přezdívka, kterou dostala zamlada od svého milovaného bratra, Angelou bylo lehce pozměněné manželovo příjmení. Manželství sice nevydrželo, ale Mayina pěvecká a taneční kariéra utěšeně vzkvétala. Začala opět studovat, účinkovala v televizních show a vrhla se také na skládání hudebních textů a básní. Roku 1957 natočila své první album.

„Smutek ženských hnutí je v tom, že si nepřipouští potřebu lásky. Osobně nevěřím v žádnou revoluci, ve které chybí láska.“

Koncem padesátých let se také začala více angažovat v občanských hnutích a často pobývala mezi afroamerickými, politicky zaměřenými umělci. Nějakou dobu žila s jihoafrickým aktivistou Vusumzim Makem, snímž roku 1960 odešla do Egypta. Když se rozešli, přesunula se se synem do Ghany, kde získala místo jako redaktorka pro The African Review a The Ghanaian Times. Při tom všem se stihla také velmi dobře naučit francouzsky, španělsky, italsky, arabsky a západoafrický jazyk Fanti.

V Ghaně se Maya seznámila se slavným aktivistou jménem Malcolm X a kvůli společné vizi o založení Organization of African American Unity (Organizace afro-americké jednoty) se přestěhovala zpět do Ameriky. Malcolm X byl však nedlouho poté zavražděn. Maya se pak stala blízkou spolupracovnicí Martina Luthera Kinga, Jr., ani toto přátelství ovšem nemělo dlouhého trvání. Shodou okolností zabili Kinga 4. dubna 1968, tedy v den jejích narozenin. Od té doby Maya své narozeniny už nikdy neslavila a Kingově manželce Corettě Scott posílala až do její smrti před dvěma lety každoročně květiny.

„Pokud se vám něco nelíbí, změňte to. Když to nemůžete změnit, změňte svůj postoj.“

Kingova smrt zanechala v Mayině srdci hluboký žal, který se podle rady svého přítele, spisovatele Jamese Baldwina, rozhodla léčit psaním. Právě v té době vznikla ona zmiňovaná první autobiografická kniha, která jí vynesla nominaci na cenu National Book Award. Kromě autobiografie se Maya věnuje také básním, sbírka s názvem Just Give Me a Cool Drink ‘Fore I Diiie (1971) byla nominována na Pulitzerovu cenu.

Vedle psaní je Maya Angelou úspěšná také jako dramatička a scénáristka – scénář k filmu Georgia, Georgia byl vůbec prvním od Afroameričanky, který spatřil světlo filmového světa. Natočila také několik filmů, z nichž asi nejznámější je Život v Deltě, a hrála v populárním seriálu Kořeny. Postupem let se stále více objevovala coby řečnice a recitátorka svých vlastních básní, pokaždé před do posledního místečka vyprodaným sálem. Roku 1993 recitovala svou báseň On the Pulse of Morning při inauguraci prezidenta Billa Clintona, v přímém přenosu před miliony televizních diváků.

Maya Angelou získala více než třicet čestných titulů, byla oceněna několika univerzitami, vládními agenturami, literárními organizacemi i speciálními zájmovými skupinami. Ze všech ocenění jmenuji např. Woman in Film Award (1992), Humanitarian Contribution Award (1997), Presidential Medal of Arts (2000), Grammy for Best Spoken Word (2002) a Lincoln Medal (2008).

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám: