Splněná dětská přání

Většina z nás pokládá radostí rozzářené dětské oči upřené na vytoužený dáreček za jeden z jejich nejkrásnějších projevů. Ale možná jste se leckdy také zhrozili nad tím, co je dnes vlastně pod oním "dětským přáním" prezentováno.

Naše společnost se stává stále víc globalizovanou, konzumu chtivou a některá marketingová oddělení největších světových firem bedlivě zaznamenávají různá přání nejmenších zákazníků (dokonce zaměstnávají k tomuto účelu své dětské "poradce"), aby je mohla pro zvýšení prodejnosti aplikovat na své výrobky. A skutečný původ dětského přání je mnohdy skryt jen v reklamě.

Jistě, samotnou podstatu dnešní společnosti změnit nelze, a proto není divu, že leckterý rodič se ani nepozastaví nad tím, jak lehce manipulovatelným se stává a s největší spokojeností plní veškerá přání svých ratolestí. Sám sebe pak považuje za "dobrého" rodiče, jež se postará a zabezpečí. Chce dát přece dítěti svobodu a lásku, které se jemu samému třeba nedostalo. Výchovná péče se mnohdy mine účinkem a dětská zkušenost – mít moc – je cesta, která vede k násilí.

Někdy rodiče obdarovávají děti, aby ulevili svému svědomí - např. když se jim rozpadá manželství nebo dlouhodobě tráví přesčasy v práci. Jenže dítě má vyvinutý velmi citlivý "seismograf" a moc dobře vnímá, jak se věci mají, i když se o tom slovy nemluví. A tak dárek ztrácí své kouzlo a působí spíš jako náplast.

Dítě by mělo předávání dárku prožívat jako mimořádnou, ničím neškrábnutou událost. Vedle toho je nepodstatné, kolik stál peněz a jestli ho věnujeme k příležitosti narozenin nebo jen tak. Nejdůležitější je, aby nám v našem celkovém výchovném působení neunikal druhý protipól – něčeho se pro druhého vzdát – jako podstata radosti a lidskosti.

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám:

Článek vyšel: 26.03.2007 / Odkaz

Pošli článek e-mailem!

Zpět

Ano 32 %

Ne 55 %

Nevím 14 %