Lékořice lysá

Jen málokterá bylina se těší takové celosvětové oblibě a zároveň je považována za jednu z nejstarších. Zmínky o ní najdeme už v historii starého Egypta. Spolu s ženšenem tvoří základ tradiční čínské medicíny. V 19. století byl ve Francii velmi módní osvěžující nápoj z lékořice zvaný „coco“. Blahodárné účinky lékořice využívaly mnohé domorodé kmeny v severní Americe. Siouxům například pomáhala při bolestech uší i při horečkách. Také dnes můžete svým kojencům při prořezávání zoubků dávat žužlat po vzoru amerických indiánů sušený, sírově žlutý kořen lékořice. Lidové pověry nepochybují o jeho tajemné a magické moci, která má vliv na projev vášně v různých podobách. Vědecky však bylo prokázáno, že pojídáním pendreku si spíš zlepšíte paměť. Naši předci moc dobře věděli, proč lékořici využívat k celkovému posílení a regeneraci organismu.

Popis, výskyt a sběr

Lékořice lysá je vytrvalá bylinka dorůstající délky 0,3 až 1 m. Fialkové květy s typickou tzv. motýlokvětou stavbou tvoří podlouhlé hrozny a mění se na ploché lusky. Planě roste lékořice v jižní a východní Evropě, ve Středomoří a v Malé Asii až po západní Sibiř. U nás zplaňuje zřídka, proto se pro průmyslové účely dováží z Ruska, Pakistánu, Turecka, ale i ze Španělska a Itálie.
Sbírají se kořeny s výběžky z nejméně tříletých rostlin v září a říjnu, kdy rostlina shazuje listy. Po obtížném vykopání kořenů následuje rychlé omytí. Kořeny se loupat mohou, ale nemusí. Zbavení slupky však údajně zlepší chuť a podpoří uvolňování léčivých látek. Silnější kusy je dobré rozpůlit a sušit co nejrychleji ve slabých vrstvách do 35°C.

Léčivé látky a účinky

Lékořice obsahuje triterpenové saponiny, především glycyrhizin, který je až padesátkrát sladší než řepný cukr. Dále flavonoidy, steroidy, až 30% škrobu, cukry, pryskyřici a další látky. Glycyrhizin má protivirorý a imunostimulační efekt, působí proti hepatotoxickým látkám, a tak chrání játra.

Odvar z lékořice pomáhá při ústních aftech, překyselení žaludku, vředech v trávicím traktu, při léčení jaterní cirhózy a chronické hepatitidy. Pro snazší vyprazdňování se připravuje odvar v kombinaci s pampeliškou. Už od dob antického Řecka je lékořice využíváná k podpoře odkašlávání, pomáhá při bronchitidě a astmatu. Léčí i chrapot a mírní artrózu. Svým estrogenním účinkem ovlivňuje menstruační cyklus žen. Působí podobně jako hormony kůry nadledvinek, a proto se lékořice smí neomezeně konzumovat při Addisonově chorobě, tj. při nedostatečné sekreci kortikosteroidů.

Riziko dlouhodobého užívání

Jinak je ovšem dlouhodobé užívání lékořice rizikové. V počáteční fázi působí sice močopudně, ale následně ovlivňuje iontovou rovnováhu v těle přesně opačně – organismus vodu zadržuje. Lékořici by proto určitě neměli konzumovat lidé s nemocným srdcem, ledvinami a cévním systémem. Rovněž těhotné a kojící ženy by se měly lékořice vzdát. V ostatních případech je vhodné poradit se s lékařem.

Lékořice v průmyslu

Kořen lékořice se přidává do čajových směsí, ve farmaceutickém průmyslu plní funkci chuťového korigens při přípravě pilukové hmoty. V cukrářství jsou lékořicí obohacovány různé likéry a nealkoholické nápoje. Dokonce se jí upravuje chuť tabáku. Neopomenutelný pendrek vzniká jednoduchým povařením rozemletého lékořicového kořene. V minulosti našla tato bylina uplatnění i v technickém průmyslu. Byla přidávána do leštidel, malířských barev a inkoustů.

Pěstujete lékořici? Zkoušeli jste vyrábět domácí pendrek? Podělte se s námi o své zkušenosti v komentářích, děkujeme.

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám:

Článek vyšel: 12.10.2007 / Odkaz

Pošli článek e-mailem!

Zpět

Ano 32 %

Ne 55 %

Nevím 14 %