Mikulášská nadílka

Pozvat nebo nepozvat na zlobivé ratolesti Mikulášskou družinu. To je dilema, které v této době řeší nejedna česká rodina. Jak to provést, aby si z této návštěvy naše děti odnesly jenom v dnešních dnech tolik potřebný respekt a nikoli psychický otřes a trauma. 

Nikdy bychom neměly svoje děti strašit tím, že je odnese čert do pekla pokud si nebudou např. uklízet pokojíček. Většina dětí, které mají nakreslit čeho se na světě nejvíce bojí, nakreslí právě čerta, z toho je patrné, že strach z pekelníků je u našich dětí opravdový. 

V den, kdy za dveřmi stojí známá trojice, si děti zažívají skutečně perné chvíle. Hlavou jim najednou prolétnou veškerá provinění napáchaná za uplynulý rok od rozstříhaného ubrusu přes vyplivanou zeleninu z polévky až po počmárané zdi v pokojíčku. Další šok zažijí, když na ně rodiče doslova „nabonzují“, všechno možné i nemožné, co snad ani nemůže být pravda. V tuto chvíli se jim zaručeně podlamují kolena a jsou přesvědčeny, že dozajista skončí v čertově pytli a později v pekle. Strach, který jim v této době běží hlavou je opravdový, protože děti hlavně ty mladší věří, že Mikuláš, čert i anděl jsou skuteční. Děti si vzpomenou na slova, která pronese snad každý rodič „jestli budeš zlobit, odnese si tě čert do pekla“. Tato slova i když je žádný rodič nemyslí vážně, mohou hodně ublížit citlivé dětské dušičce. Pamatujte, že děti mají ohromnou představivost, která může v tomto případě vyústit až v trauma. 

Tato oblíbená tradice s sebou nese i dobrou výchovnou praktiku - čert vzbuzuje respekt, který dnešní děti opravdu potřebují. Nezaměňujte však nikdy respekt se strachem, mezi nimi je veliký rozdíl! Důležité je, aby dítě vidělo, že zlo, které zosobňuje čert je podřízeno dobru, které představují Mikuláš s andělem. A hlavně si dítě musí být jisto, že ho rodiče milují a nenechají odnést. 

Musíme si uvědomit, že nejcitlivější jsou děti zhruba mezi 3 – 7 rokem, v této době si zažívají tzv. „období strachu“. Děti v tomto věku mají skutečně ohromnou představivost a příliš ještě nerozumí světu, který je obklopuje. Právě umouněný pekelník bývá v jejich fantazii nejobávanějším stvořením. V této době, kdy jsou děti obzvláště bojácné, by se neměly zbytečně strašit, naopak by měly v rodičích cítit ochránce, který je bude chránit v každé situaci. Dokonce i když si je chce odnést čert, protože zlobily. 

Pokud je dítko bojácné, úzkostné nebo dokonce trpí nočními můrami a umí se hodně vylekat, měli bychom čerta vynechat. Těmto dětem raději pozvěte jenom Mikuláše nebo je nechte pověsit punčochu za okno se slovy, že má Mikuláš hodně práce a tudíž mu nadílku nechá v punčoše někdy během noci. Ráno bude mít radost a nezažije si zbytečné trauma a domácí prostředí bude nadále vnímat jako oázu bezpečí. 

Jestli patří dítko mezi ty, kterým návštěva čerta neublíží, stejně nikdy nesmíme dopustit, aby mělo pocit že ho zrazujeme nebo dokonce opouštíme. Čert by neměl příliš křičet, strašit a nikdy nesmí dítě bít! 

Malé děti – kojenci a batolata ještě ničemu z této tradice nerozumějí. Neměly by být u toho až jejich starší sourozenci budou mít strach a možná i plakat, tato situace by v nich mohla vyvolat například neklidný spánek po dobu i několika následujících týdnů. 

Starší děti kolem osmého roku se už tolik nebojí a berou tuto tradici jako vzrušující hru s kapkou příjemného strachu. 

Na co musíme dbát, když dětem vybíráme Mikuláše

• nejlepší je, když dobře znáte všechny členy trojice Mikuláš, anděl a čert, další variantou je doporučení od známých

• pokud členy Mikulášské družiny neznáte, uskutečněte nadílku raději mezi dveřmi

• dobře si dopředu domluvte termín a cenu

• informujte členy družiny dopředu o tom jak je dítě staré a co od návštěvy očekáváte, jasně určete hranice kam mohou nebo nemohou při strašení zajít

• dítě by si mělo z návštěvy odnést ponaučení, že dobro se oplácí dobrem a zlo zlem, i když je paradox, že ve skutečném životě to tak vždy být nemusí

• dítě by mělo být trochu postrašené, ale ne vyděšené

• celá návštěva by měla být především zábava, na kterou se dítě bude těšit

• pokud se domníváte, že by tato návštěva mohla mít na dítě neblahý vliv, raději dítě nestresujte a návštěvu odložte 

Mikulášská nadílka má tradici téměř po celém světě. V Čechách chodí Mikuláš navštěvovat děti již od 13. století. Dobroty, cukrovinky a čím dál častěji i peníze a hračky naděluje v předvečer svátečního dne. Nejčastěji naše domy navštěvuje trojice Mikuláš, anděl a čert, (v Německu je Mikuláš doprovázen čeledínem Ruprechtem). Mikuláš obdarovává nebo kárá děti za jejich chování. Někde chodí Mikuláš osobně, jinde si děti dávají za okno nebo za dveře punčochy nebo holinky a ráno je mají naplněné sladkostmi (když byly hodné) nebo uhlím a bramborami (když zlobily). 

Svatý Mikuláš

Mikuláš byl katolický biskup. Už za svého života si získal velkou oblibu mezi lidmi, proslul svou štědrostí, ochraňoval víru před pohanstvím a zachraňoval nespravedlivě obviněné. Po Panně Marii je druhým nejuctívanějším světcem.

Mýtická postava Santa Claus vznikla vlastně zkomoleninou jména tohoto světce.

Svatý Mikuláš je patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.

Již od mládí byl velmi zbožným a po smrti otce rozdal své dědictví chudým. Již ve velmi mladém věku se stal biskupem.

Jedna z nejznámějších legend mluví o tom, že jeden zchudlý šlechtic poslal své tři dcery do veřejného domu, proto aby si tam vydělaly na věno. Mikuláš měl hodit každé z dívek sáček se zlaťáky, aby se nemusely prodávat a mohly se vdát.

Jiná legenda hovoří o tom, jak Mikuláš pomohl jedné zchudlé rodině. Otec tří dívek měl skončit ve vězení pro dlužníky a jeho dcery měly být prodány do nevěstince. Díky penězům, které této rodině poskytl Mikuláš splatili své dluhy a dívkám zbylo i na věno.

Další legenda hovoří o tom, jak Mikuláš vzkřísil tři malé děti, které zavraždil a uložil nasolené do sudů zlý hostinský. Vzkříšením bylo rozuměno také Mikulášovo přezkoumávání rozsudků smrti a zachránění nespravedlivě odsouzených před smrtí. 

Mikulášská nadílka patří mezi oblíbené české tradice, které se dochovaly až do dnešních dní. Nikdo nezná naše dítě líp než-li my rodiče a je tedy jenom na nás jestli si vpustíme do domu umouněného pekelníka, bělostného anděla a moudrého Mikuláše nebo radši nadělíme našim malým raráškům do punčochy za oknem. Je dobré řídit se rodičovským instinktem, protože právě on nám napoví, která z variant bude pro naše dítě ta lepší.

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám: