Objevte barokní kouzlo Manětína
Dlouhé roky pro mě byl Manětín synonymem pro tajemné bojovky, sdílená tajemství a první dětské lásky... zkrátka pro letní tábor. Až mnohem později jsem začala vnímat čarovnou oduševnělost tohoto nenápadného městečka a objevovat jeho architektonické poklady. Starobylé sochy, mohutná stavení i barokní zámek nejlépe vyniknou právě v čase přicházejícího babího léta. A pokud holdujete sběru hub, nezapomeňte si aspoň krátce odskočit do okolních lesů.
Manětín si své pevné místo v turistických průvodcích vysloužil díky své dokonale zachované barokní vizáži. Nejde jen o několik domů, celé městečko včetně zámku je sladěné do naprosto ojedinělého celku. Ne nadarmo se mu přezdívá „barokní perla západních Čech“. Během procházky kouzelnými uličkami se budete cítit jako při prohlídce muzejní expozici pod širým nebem. Pozdně barokní měšťanské domy ale přece jen mají své stálé obyvatele, i když jejich počet nedosahuje nijak závratných výšek – pouhých 1200.
Původně stál na tomto místě knížecí dvorec a ves, kterou král Vladislav II. postoupil roku 1169 johanitům (křižovníkům řádu sv. Jana). Ti nelenili a dali se do stavby kláštera a tvrze. Základy jedné z jejích věží můžete vidět v západní části dnešního zámku. Za rodu Hrabčických z Hrabčic byl ve vzkvétajícím městečku postaven krásný renesanční zámek, který ovšem při ničivém požáru roku 1712 lehl popelem. Stejně tak i většina domů a gotický kostel. Tehdejší majitel Václav Josef Lažanský se ale okamžitě vrhl na kompletní obnovu svého sídla. A že to nebyl žádný troškař, přizval si na pomoc přední umělce českého vrcholného baroka.
Manětínskou chloubou je dodnes barokní zámek, který nahradil svého vyhořelého předchůdce. Autorem plánů přestavby byl prý sám mistr Santini. Na výzdobě zámku se podíleli místní sochaři Josef Herscher a Štěpán Borovec. Právě jejich sochám, které najdete rozesety po celém městečku a lemují i hlavní silnici do Plzně, vděčí Manětín za svou nezaměnitelnou atmosféru. Na příchozí návštěvníky shlížejí kamenné postavy i z terasy před zámkem. O malířskou výzdobu zámeckých interiérů se svými překrásnými freskami postaral mnichovský umělec Filip Bornschlägel. Zámek je v sezóně přístupný veřejnosti, uvnitř můžete navštívit i Muzeum a galerii severního Plzeňska.
Krytou chodbou je zámek spojen s kostelem Narození Jana Křtitele z let 1712 – 1717, který vznikl pod dozorem tyrolského stavitele J. J. Hesse. Pro tento kostel vytvořil slavný malíř Petr Brandl tři obrazy – Křest Kristův, Sv. Antonín Paduánský a Výchova P. Marie. Další obrazy nesou jméno Brandlova žáka J. F. Händla. Za zmínku jistě stojí také hřbitovní kostel sv. Barbory, projektovaný J. B. Matheyem. Vede k němu dvouramenné schodiště zdobené kamennými vázami a kromě děl již zmiňovaných umělců v něm můžete vidět také 8 dřevěných soch neméně známého Jana Brokofa.
