Ohnivá capoeira

Dynamika, harmonie pohybu a spousta energie... taková je capoeira, národní bojové umění prosluněné Brazílie. V posledních letech si našla cestu také za velkou louži, a tak si ji dnes můžete vyzkoušet i u nás. Listopadové plískanice a mrazivé zimní dny, kdy nám obecně chybí dostatek příležitostí ke sportu, jsou pro vaše první bojové krůčky jako stvořené. Capoeira v doprovodu vášnivých latinsko-amerických rytmů působí jako hřejivé povzbuzení nabité pozitivními emocemi. Pokud ale dáváte přednost nenáročným pohybovým kreacím, poohlédněte se raději po jiném koníčku.

Kolébkou capoeiry je Jižní Amerika, konkrétně temperamentní Brazílie. V 17. století ji jako odpověď na zlé sociální podmínky a utiskování vyvinuli otroci, kteří sem byli dovezeni z Afriky. Roku 1707 bylo toto bojové umění zakázáno, přesto se ale v umírněné verzi praktikovalo i nadále. Nesmrtelná capoeira přežila i období tvrdého útlaku v 19. století. Tehdy se tvrdě trestaly nejen známé pohyby capoeiristů, ale v podstatě jakýkoliv projev zavánějící hudbou a tancem. Zlom přišel teprve v roce 1972, kdy se capoeira stala národním bojovým uměním a konečně se jí tak dostalo zaslouženého uznání. Zároveň se pro ni také stanovila jednotná pravidla a nic už tak nebránilo její expanzi nejen po americkém světadílu, ale do celého světa. V samotné Brazílii dnes capoeira okupuje druhou pozici na žebříčku nejoblíbenějších sportů... samozřejmě až po všudypřítomném fotbale.

Moderní capoeira ovšem nemá s agresivitou a tvrdým útokem vůbec nic společného. Jde spíše o směsici tance, hry, akrobacie a bojového umění. Podmínkou je dokonale pružné tělo ve velmi dobré kondici. Pokud jste někdy měli možnost vidět profesionální capoeristy na vlastní oči, budete jistě souhlasit, že pohled na jejich neuvěřitelně rychlé a přesto ladné a sehrané pohyby je nezapomenutelný zážitek. Prvním úkolem každého nováčka bude zvládnutí základního kroku, tzv. „gingo“. Na tomto pohybu nohou stojí všechny další úkony a triky, od četných výkopů až po nejrůznější stojky, hvězdy, přemety a salta. Ruce vám poslouží především jako opora při těchto náročných kreacích, v capoeiře se totiž smíte dotýkat země pouze rukama, nohama nebo hlavou.

Neodmyslitelnou součástí capoeiry je hudební nástroj zvaný „berimbau“. Jedná se o luk se strunou a připevněnou dýní, která funguje jako zesilovač. Společně s ostatními nástroji (bubny, tamburína...), potleskem a zpěvem zúčastněných udává bojovníkům rytmus a druh hry. Klasická capoeira začíná úvodním rituálem, kdy diváci utvoří spolu s bojovníky kruh – „roda“. Poté začne ten nejzkušenější hrát na berimbau a zpívat, což by mělo přítomné správně naladit a pořádně v nich rozproudit krev. Postupně se přidávají i ostatní a když už je hladina energie dostatečně vysoká, začne se uvnitř kruhu tančit a bojovat.

Nicméně popsat slovy podobu capoeiry a její atmosféru je téměř nemožné. Uděláte nejlépe, když se alespoň na jednu lekci vypravíte a omrknete ji sami. Informace, fotky a ukázky videí najdete také na následujících stránkách:
www.capoeiramandela.com
www.virtualcapoeira.com
www.capoeiracapoeira.com
www.capoeirascience.com
www.capoeira.com

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám:

Článek vyšel: 07.11.2007 / Odkaz

Pošli článek e-mailem!

Zpět

Ano 32 %

Ne 55 %

Nevím 14 %