Peter Benenson, duchovní otec Amnesty International
„Otevřete noviny – kterýkoliv den v týdnu – a narazíte na zprávu odněkud ze světa o člověku, který byl uvězněn, mučen nebo popraven, protože jeho názory či náboženská víra se neslučovaly s tamější vládou. Čtenář takových zpráv je právem zhnusený pocitem vlastní bezmoci. Ale pokud bychom tento odpor lidí po celém světě mohli spojit a promítnout do společné akce, výsledek by možná přinesl úspěch.“
Přesně těmito slovy začínal slavný článek s titulkem „Zapomenutí vězni“, který vyšel 28. května 1961 v anglických novinách The Observer a rozvášnil tisíce lidí nejen v Británii. Jeho autorem nebyl nikdo jiný než Peter Benenson, zakladatel nejznámější lidskoprávní organizace Amnesty International. A protože jsme si tento týden mohli připomenout třetí výročí Benensonovy smrti, naskýtá se milá příležitost ke krátké vzpomínce.
Mladý bojovník za lidská práva
Peter Benenson se narodil 31. července 1921 v Londýně, kam židovská rodina jeho bohatého dědečka Grigorije Benensona – bankéře a obchodníka s ropou – emigrovala po bolševické revoluci v Rusku. Jméno sice zdědil po své matce Floře Solomonové, ve dvaceti se ovšem mladý pan Peter James Henry Solomon rozhodl splnit dědovu poslední vůli a změnil si příjmení. Peterova otce poznala Flora v Anglii, pouhé dva roky po narození syna ale utrpěl vážnou dopravní nehodu a zůstal upoután na kolečkové křeslo. Zanedlouho se oba rodiče rozešli. Shodou nešťastných okolností zemřel Peterův otec přesně jeden den před jeho devátými narozeninami.
Během studií na Etonu se Peterovi dostala do rukou kniha Španělský testament Arthura Koestlera, popisující utrpení vězňů ve frankistických kriminálech. Také díky ní rozběhl v šestnácti letech spolu se svými spolužáky první kampaň na pomoc španělským válečným sirotkům. Silně se angažoval i v péči o židovské děti, kterým se povedlo uniknout z nacistického Německa. Školu v Oxfordu musel kvůli propuknutí 2. světové války přerušit a následujících několik let strávil ve zpravodajské centrále v Bletchley Park, kde analyzoval německé vojenské kódy.
Zrod Amnesty International
Po válce vystudoval Peter práva, vstoupil do Labour Party a jako advokát se specializoval především na odborářské a politické případy. V padesátých letech se zaměřoval například na pronásledované ve Španělsku, Maďarsku, na Kypru nebo v Jihoafrické republice. V roce 1959 založil mezinárodní společnost advokátů s názvem Justice (Spravedlnost), jejímž cílem bylo zasazovat se o respektování základních právních principů kdekoli na světě.
Ke zmiňovanému článku v The Observer inspirovali Petera dva portugalští studenti, kteří byli odsouzeni k sedmi letům vězení jen proto, že si v jedné lisabonské hospodě připili „na svobodu“. Benenson přišel s nápadem zaplavit Salazarovu vládu korespondencí s požadavky na jejich propuštění – a přesně k tomu také vyzýval čtenáře. Článek měl daleko větší dopad, než se původně očekávalo, a Benenson tím jaksi mimochodem inicioval vznik organizace Amnesty International (původně jen Amnesty).
Brzy se na různých místech začaly vytvářet samostatné skupiny lidí, kteří zasílali urgentní apely určené představitelům zemí, ve kterých docházelo k porušování lidských práv. Peter Benenson jezdil po světě a sám vyhledával takzvané „vězně svědomí“, držené čistě jen pro politické názory. Stal se prvním generálním tajemníkem AI, sám také všechno financoval, ale zpočátku chyběla řádná administrace i organizace. Jak se hnutí rozrůstalo a přibývalo členů, objevovaly se vážné neshody mezi Benensonem a dalšími spolupracovníky, musel dokonce i čelit kritice svého způsobu financování. Nakonec z vedení AI odstoupil.
Po letech se vztahy zase poněkud urovnaly a k 25. výročí založení organizace přinesl Benenson svíčku omotanou ostnatým drátem (dnes slavný symbol AI) jako čestnou vzpomínku na všechny politické vězně, kterým i přes svou snahu nedokázali pomoci. Celý život odmítal tento bojovník všechny nabídky na povýšení do šlechtického stavu i čestné akademické tituly. Peter Benenson zemřel 25. února 2005, jeho duch však stále žije v činnosti Amnesty International.
