Pohádkový Bouzov
S příchodem dubna se i naše hrady a zámky probouzejí ze svého zimního spánku a vítají první návštěvníky. Když ne po celý týden, pak alespoň o víkendech. Pokud váháte, na který z mnoha českých a moravských skvostů se vypravit, dovolím si vám předhodit svého osobního favorita – hrad Bouzov. Během třítýdenní průvodcovské praxe za časů studií se mi vryl pod kůži s takovou jistotou, že už mu kousek mého srdce bude patřit zřejmě napořád. Když se totiž k jeho neobyčejné kráse přičte přátelská otevřenost místních, vynikající moravské víno a kouzelná příroda v okolí, nelze nepodlehnout.
Jednou z nejčastějších otázek především dětských návštěvníků bylo, jestli se tu natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Ano, natáčela. A taky spousta dalších filmů a pohádek (například Princezna Fantaghiro, O medvědu Ondřejovi nebo Kopretiny pro zámeckou paní). Bouzov patří mezi nejpopulárnější filmařské lokality a hned, jak ho poprvé uvidíte vyčnívat mezi vrcholky stromů, pochopíte proč. Ostatně v anketě O nejpohádkovější hrad nebo zámek z roku 2007 obsadil 5. místo... po Telči, Pernštejnu, Červené Lhotě a Ploskovicích.
První známý držitel hradu, o kterém se dochovala zmínka, byl Búz z Búzova (v letech 1317 – 1339). Po něm následovali páni z Vildenberka, markrabě Jošt a páni z Kunštátu. Na Bouzově se prý také narodil český král Jiří z Poděbrad. Po dvě staletí hrad putoval z rukou jednoho šlechtického rodu do vlastnictví druhého, až v roce 1696 zakotvil coby majetek řádu německých rytířů. A tento stav se nezměnil až do nešťastného roku 1939. V době nacistické okupace za 2. světové války na Bouzově sídlil přepadový oddíl SS, který 5. května 1945 vypálil nedalekou obec Javoříčko. Dnes ho spravuje státní příspěvková organizace Státní hrad Bouzov.
Současná podoba Bouzova pochází z velkolepé přestavby probíhající v letech 1895 – 1909. Arcivévoda Evžen Habsburský, velmistr řádu, se rozhodl vrátit chátrající stavbě bývalý lesk a upravit ji na letní šlechtické sídlo pro sebe a svou matku Alžbětu. Návrh vypracoval mnichovský architekt Georg von Hauberisser tak, aby respektoval historický původ hradu a citlivě sloučil navazující slohy, především gotiku a renesanci. Při prohlídce zabrousíte např. do velmistrových pokojů, Alžbětinského křídla, známé věže Hlásky s originální hladomornou z 15. století i do nádherně zdobeného rytířského sálu, kde se konají svatební obřady. Na nádvoří můžete obdivovat novogotickou kapli na místě staré kuchyně nebo expozici zbraní.
Určitě neuděláte chybu, rozhodnete-li se strávit v okolí Bouzova celý víkend nebo ještě pár dní navíc. Mírně zvlněná krajina a husté lesy jsou jako stvořené pro pěší i cykloturistiku, kromě CHKO Litovelské Pomoraví lákají turisty především nedaleké Mladečské a Javoříčské jeskyně. Za návštěvu stojí i nenápadná obec Bílá Lhota, kde se u zámečku skrývá úchvatné arboretum s více než 500 druhy listnatých, jehličnatých i stále zelených dřevin (japonský javor, magnólie, cypřišek tupolistý a další).
