Proč děti nejčastěji zlobí?

Co vlastně znamená, když se řekne, že dítě zlobí? Pro každého to může znamenat něco jiného, někteří rodiče vnímají jako zlobení třeba i zvídavé otázky svých ratolestí. Protože zrovna nemají čas nebo chuť dítěti odpovídat, odbudou ho slovy: „přestaň mě už zlobit, na ty tvoje hlouposti nemám čas“. Velice častá příčina dětské neposednosti a zlobení bývá především snaha dítěte nám rodičům něco sdělit. Jelikož dítko ještě není natolik verbálně schopné, aby si o svých pocitech dokázalo promluvit, často se o to snaží právě prostřednictvím svého chování. Záleží pouze na nás rodičích jak s tím naložíme. 

To proč děti zlobí může mít celou řadu příčin, věk dítěte tady hraje velice důležitou roli. 

Zlobení v tzv. „období vzdoru“

Časté je zlobení u dětí ve věku dvou až tří let v tzv. období vzdoru. Tady se jedná o naprosto přirozenou součást vývoje. Dítě si začíná uvědomovat svoji osobnost a zkouší co si může dovolit. Toto vzdorovité chování, které může být někdy skutečně nesnesitelné, je zcela přirozené a nám nezbývá, než-li se s ním smířit a pokusit se toto období ve zdraví přečkat. V této době je velice důležité, dát dítěti najevo, že ho milujeme i když se neustále vzteká a my mu často něco vytýkáme. Měli bychom také dítěti nastavit určité hranice, přes které „nejede vlak“.

Dítě se nás v této době učí ovládat. Velice rychle si uvědomí spojitost mezi svým zlobením a naší reakcí. Velkou chybou je ústupek ve snaze předejít výbuchu vzteku malého tyrana. Někdy to může být opravdu těžké, vůbec pokud naše dítě patří mezi ty, kterým nedělá problém sebou praštit na podlahu supermarketu plného lidí. Většina rodičů v této situaci ustoupí a koupí dítěti na co si jen ukáže jenom proto, aby se utišilo a přestalo dělat ostudu. A to je právě ta velká chyba, jelikož si to dítě moc dobře zapamatuje a příště to zkusí znovu. Naučí se tak dosáhnout svého za každé situace, my rodiče si tak na sebe pleteme bič. V tomto případě neplatí nic jiného, než-li důslednost. Nesmíme podlehnout tlaku dítěte ve chvíli, kdy to začne opět zkoušet. Je zapotřebí naučit se odpoutat jeho pozornost na něco jiného, nějak ho zabavit. Dítě však musí vždy cítit, že se na nás rodiče může spolehnout a že jsme tu pro něho. 

Zlobení u starších dětí

Starší děti by už měly být o něco stabilnější a nemělo by jim činit potíže vydržet určitou psychickou zátěž. Pokud začne zlobit starší dítě, často to má nějakou příčinu. Prostřednictvím svého chování nám chce náš potomek něco sdělit.

Zlobení starších dětí většinou bývá projevem nepohody, nějakého konkrétního problému. A je pouze na nás rodičích tento problém odhalit. Může se tak projevovat celá řada věcí, od těch malicherných až po ty nejzávažnější.

Některé děti zlobením reagují například na problémy v rodině, stačí pokud je mezi rodiči napjatá atmosféra, časté hádky nebo hrozící rozvod.

Jiné děti zlobí, protože se cítí opuštěné a zanedbávané, například když maminka začne chodit do práce. Dítě které bylo zvyklé, že se mu maminka celý den věnuje, nyní špatně nese odloučení, proto začne zlobit a říká si tím o kousek pozornosti, i to že je mu hubováno, je lepší, než-li naprostý nezájem. Další příčina může být narození sourozence a ostatní pro dítě stresující situace. V tomto případě je nutné dát dítěti jasně najevo, že jsme tu pro něj nejenom když je hodné, ale i když zlobí. Musíme mu ukázat že jeho zlobení sice neschvalujeme, ale stejně ho milujeme.

Děti také velice vnímají rozpoložení matky. Pokud je maminka vystresovaná a podrážděná, zcela jistě se tyto pocity promítnou i v chování dítěte. V tomto případě je nutné dát mu najevo, že naše nálada nesouvisí s ním, ale s něčím zcela jiným. Pokud je to jenom trochu možné a dítě je schopné naše problémy pochopit, je dobré si s ním o tom promluvit. Pozor si musíme dát v případě, když naše chování souvisí s tatínkem nebo jinou dítěti blízkou osobou, těmito problémy bychom neměly citlivou dětskou dušičku nikdy zatěžovat. Raději si něco vymyslíme, aby dítě pochopilo, že není příčinou našeho strádání.

Pokud se skutečně zamyslíme nad tím, co nám dítě chce svým chováním říct, nejčastěji to bude prosba, abychom se mu více věnovali, pomazlili se s ním a ujistili ho že nám na něm záleží. 

Pokud i přes náš veškerý zájem a projevenou lásku dítě stále zlobí a trucuje, je na čase hledat další možné příčiny. Často se tak chovají děti rozvedených rodičů v případě, že se jeden rodič ošklivě vyjadřuje o druhém. Dítě je zmatené a zlobí toho z rodičů o kterém si myslí, že je příčinou problémů. Také v rodině, kde je jeden z rodičů příliš dominantní a toho druhého ponižuje a uráží se mohou vyskytovat problémy. Například dominantní matka, která uráží otce, může vyvolat ve svých synech vzdorovité chování. Stejné chování otce vůči matce, zase často vyvolává vzdorovitost u dcer. 

Ať už je to jakkoli, zkusme se příště než vyřkneme slova: „ty zase zlobíš“, zamyslet nad tím, proč to tak je a co nám tím chce naše ratolest povědět. Pokud se jedná pouze o dětskou snahu na sebe upozornit, není nic jednoduššího, než-li se s ním pomazlit, trochu si pohrát a ukázat mu, že jsme tu pro něj, ať se děje co se děje. Uděláme tak radost nejenom svému drobečkovi, ale i sobě, vždyť rozzářené dětské oči a spokojený úsměv, je to nejkrásnější co může na světě být.

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám: