Psychologie nenarozeného miminka

Těhotenství představuje zejména biologický zrod bytosti, ale v posledních letech bývá nejen v prenatální psychologii zdůrazňován také vývoj duše. Každá budoucí maminka zásadně ovlivňuje život svého ještě nenarozeného potomka, to je jistě všeobecně známo. Miminko je skrz naskrz syceno myšlenkami matky a prožívá s ní víc, než si mnohdy žena připouští. Zatím jsou jedno tělo, jedna duše.

Nechtěné děti

Význam prenatální psychologie zdůraznili už pánové Matějček a Langmeier v knize Počátky našeho duševního života, vydané v roce 1986. Od té doby je ve všeobecném povědomí uloženo, že by si rodiče svá dítka měli přát, nenechávat nic náhodě a rodičovství plánovat. Výzkumy totiž ukázaly, že nechtěné děti bývají častěji potraceny. Když už se jim povede přežít, nemají vyhráno a hlavně v raném dětství je víc doprovází různé bolístky a nehody.

Rozdělení prenatálního období

Prenatální období je obvykle členěno do třech fází: Fáze oplození zahrnuje uhnízdění blastocysty a vytvoření zárodečných obalů. Končí 3. týdnem. Matka v důsledku zpožděné menstruace už začíná tušit své těhotenství. Následuje období embryonální, kdy je položen základ všem orgánovým soustavám. Lidský zárodek je velmi citlivý vůči teratogenním vlivům, které mají na svědomí vznik závažných vývojových vad. Na konci 12. týdne nastupuje fetální fáze, poslední a určitě také nejzajímavější. Od této doby hovoříme o „plodu“. Podívejme se, co je v jednotlivých měsících nitroděložního vývoje patrné:

• 3. měsíc - Plod reaguje na dotyk v okolí úst a nosu, saje, svírá prstíky, pohybuje se.
• 4. měsíc – Vytváří se základní reflexy, plod otvírá a zavírá ústa, mění výraz tváře. Střídavě pohybuje dolními nebo horními končetinami.
• 5. měsíc – Plod začíná vnímat zvukové podněty, zejména tlukot matčina srdce. Dovede rozlišovat základní chutě. Pohyblivost je celkově výraznější, začínají se projevovat individuální rozdíly. I prvorodička už v této době pohyby miminka v bříšku dobře rozezná.
• 6. měsíc – Zkušenost plodu už se začíná projevovat v jeho pohybu, reaguje např. na akustické projevy. Tyto reakce jsou ovšem stále reflexní a nekoordinované.
• Od 7. – 9. měsíce – Získané schopnosti se dále rozvíjí a diferencují. Plod je už natolik zralý, že díky péči lékařů může přežít i předčasně narozen.

Způsoby prenatální komunikace

Bylo zjištěno, že interakce mezi matkou a dítětem začíná už v bříšku. Prenatální psychologie rozlišuje tři hlavní komunikační směry. V praxi nefungují odděleně, ale prolínají se nebo přenáší některou informaci několika kanály.

Základní fyziologická komunikace probíhá díky krvi v placentě. I když se krev matky a plodu přímo nemísí, mohou některé hormony nebo živiny od matky ovlivňovat plod. Typickým příkladem je stres matky. Nadměrné vylučování adrenalinu a dalších látek mohou vést k přetížení plodu, což se projeví např. jeho intenzivním kopáním. Pokud má matka dojem, že se dítě dlouho nehýbe, může si dopřát kousek čokolády. Zvýšený přísun cukru pravděpodobně nabudí také plod k pohybu.

Smyslovou komunikací se nazývají reakce plodu na mateřský hlas nebo při masírování břicha, změně polohy apod. Matka už dokáže odpozorovat, že když bude dělat určité pohyby, zvýší se také aktivita dítěte. Vysoká intenzita pohybů je v podstatě jediný způsob, jak může dát plod najevo svoji nelibost.

Citový a rozumový postoj matky je třetím komunikačním typem. Především jde o zaměření matčiny pozornosti a emoční náboj, který s sebou nese. Principielně to můžeme přirovnat k relaxačním technikám s cílenou koncentrací. Matka určitým způsobem prožívá existenci dítěte a tuto informaci plod poměrně přesně vnímá. Nese-li negativní potenciál, matka reaguje na projevy dítěte nestandardně. Může se pak třeba narodit uplakané, úzkostlivé dítě. Samozřejmě to není případ všech nervózních miminek, někdy jde také o vrozený charakter nebo momentální situační vliv. Je ovšem pravda, že děti pozitivně matkou přijaté, bývají šťastnější a klidnější. Netřeba dodávat, že také záleží na tom, jak se postoj matky k dítěti změní po narození a jak se novorozeně na vazbě s matkou spolupodílí, jak ji zpětně ovlivňuje.

Život plodu v děloze narozením plynule přechází ve vývoj postnatální, který je z hlediska rozvoje psychiky mnohem intenzivnější. O tom, jak důležitý je fyzický kontakt po narození, si můžete přečíst v článku Pohlaďte své novorozeně.

Vypozorovaly jste, čím a jak jste ovlivnily svoje miminko? Jaké jsou vaše vzpomínky na těhotenství? Prožily jste ho v klidu nebo ve stresu? Vám těhotným přejeme hlavně celkovou pohodu. Podělte se s námi o své prožitky v komentářích, děkujeme.

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám:

Článek vyšel: 14.09.2007 / Odkaz

Pošli článek e-mailem!

Zpět

Ano 32 %

Ne 55 %

Nevím 14 %