Tíživá moc deprese

„Nikam nejdu, mám depku...“ ozvalo se z telefonního sluchátka. Tak to je vážné – pomyslela jsem si. Kdybych totiž měla škatulkovat, určitě bych zařadila Katku mezi pozitivně naladěné optimisty, kteří tak rádi rozdávají radost ostatním. Proto mě tato slova z jejích úst dost překvapila... Dalo to sice práci, ale nakonec Katka přeci jen ven šla. A když se toho dne objevil na její tváři ten nejmenší úsměv z nejmenších, věděla jsem, že protentokrát máme nad depkou vyhráno. Zní to možná trochu jako laciné klišé, ale stejně: Není nad to, když máme u sebe v pravou chvíli někoho, kdo s námi bude sdílet radost i smutek, hodí za hlavu „všechny dobré rady“, nechá se vést srdcem a bude nám tak přirozenou lidskou oporou...

Jak vzniká deprese?

Serotonin, dopamin a noradrenalin patří mezi přenašeče nervových vzruchů, kterých je při primární depresi v centrálním nervovém systému nedostatek. Proto je za určitých okolností deprese v první řadě onemocnění mozku. Jenže s patologicky chmurnou náladou se setkáváme velice často i ve stáří a při jiných nemocích, např. při Parkinsonově chorobě, infarktu myokardu, cukrovce, nádorech aj. V těchto neméně závažných případech chorobný smutek zhoršuje, někdy dost podstatně, průběh původní nemoci.
Může být dokonce až život ohrožující, protože při těžkých depresích se do mysli vtírají sebedestruktivní myšlenky, touha ukončit svůj život. Pak nezbývá nic jiného než postiženého hospitalizovat a nasadit farmakologickou léčbu.

Proč člověk onemocní?

Příčinu deprese nelze jednoznačně určit, vždy hraje roli více faktorů. U citlivějšího jedince odstartuje nemoc genetická predispozice spolu s psychickou zátěží. Za zmínku stojí také vliv výchovy v rodině – nadměrná kritičnost a náročnost, týrání nebo zneužívání dítěte, alkoholismus rodičů apod. – pozitivní vidění světa a také sebe samých moc nepodpoří.

Freudova psychoanalýza vykládá depresi jako daň za neodžitý smutek. Což v praxi vypadá asi následovně: Když si nedovolím se pořádně od srdce rozčílit za nedostatek lásky, přízně a pochopení, tento vztek se ve mně zvnitřní, stane se mou součástí. Nakonec si začnu myslet, že špatný jsem já sám.

Humanisté se spíše přiklánějí k teorii, že depresivní člověk se ocitá bez smyslu života v existenciálním prázdnu a kognitivně behaviorální teorie zas vycházejí z principu naučené bezmocnosti, tj. i když se naskytne příležitost, člověk nemůže uniknout tíživým pocitům.

Svou roli ovšem hraje také délka slunečního svitu. V severských zemích trpí poměrně významné procento lidí sezónní depresí, která je způsobena právě jeho nedostatkem. Pro tento druh nemoci se dobře osvědčila léčba světlem – fototerapie.

Vliv civilizace

Neméně důležité pro rozvoj deprese jsou v dnešní uspěchané době sociální faktory. Důraz společnosti na dokonalý vzhled, vysoký výkon, materiální hodnoty, štíhlost aj. klidu na duši většině obyčejných smrtelníků nepřidají. Stále vzrůstající počet depresivně nemocných vede mnohé odborníky k názoru, že tuto psychickou nemoc budeme brzy řadit mezi tzv. civilizační choroby.

Jak depresi poznám a kdy se léčit?

Dvoudenní vykolejení kamarádky Katky, byť hodně nepříjemné, ještě klinickou depresi neznačí. To opravdu někdy zažije úplně každý. Vážná deprese bývá zpravidla spojena ještě s dalšími příznaky, zejména: běžné aktivity (včetně sexu) dlouhodobě nepřinášejí radost, objevují se poruchy spánku, nejvýraznější pokles nálady během dne je ráno (tzv. ranní pesimum). Depresivní člověk často pociťuje všelijaké chronické bolesti – hlavy, zad, břicha apod., ale lékařská vyšetření končí zpravidla bez výsledku. Patologicky smunou náladu doprovází pocity viny, sebepodceňování a bezmoci, ale také poruchy v příjmu potravy projevující se jak váhovým úbytkem, tak nadbytkem. Nemocný často zpomaleně a tiše mluví, minimálně se pohybuje, pokles výkonu je pro depresi typický.

Jak nemocnému pomoci?

Krajně nevhodné bývají poznámky typu: „Měl bys vstát a jít něco dělat. Podívej se na sebe, jak vypadáš...Proboha, vzchop se..“ Deprese není porucha vůle, ani charakteru, proto tato „podpora“ nemůže být účinná.
Pro vašeho blízkého bude mnohem přínosnější, když jednoduše budete s ním. Projevem pochopení, empatie k jeho trápení a láskou (např. občas ho pohladit, chytnout za ruku, letmým úsměvem) nikdy nic nezkazíte. Ale musí to být skutečně od srdce, jakákoli neupřímnost by byla spíš na škodu.

Z bylinek je k prevenci i léčbě mírných depresí vhodná třeba meduňka nebo třezalka, pak také vitamíny skupiny B a C.
Vhodné sociální prostředí, kde na nemocného nebudou koukat skrz prsty, je pro depresivní duši opravdový balzám.
Pokud je vaše léčebné snažení neúspěšné, obraťte se na svého lékaře.

Užitečné odkazy:

• www.mamdepku.cz
• www.deprese.cz
• www.deprese.com
• www.depka.cz
• www.help24.cz

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám:

Článek vyšel: 11.05.2008 / Odkaz

Pošli článek e-mailem!

Zpět

Ano 32 %

Ne 55 %

Nevím 14 %