Voda, základ života

Kdybych se dnes vypravila do ulic a ptala se náhodných kolemjdoucích, zda je tento den něčím výjimečný, odpověď by se ve většině případů nejspíš točila kolem Bílé soboty. No ano, Velikonoce jsou bezesporu nejdůležitější svátky jara, na 22. březen ovšem připadá ještě jedno výročí – už počtvrté si letos připomeneme Světový den vody (World Water Day). Téhle zdánlivě obyčejné tekutině doslova vděčíme za svůj život, přesto nás ani nenapadne o ní nějak hlouběji přemýšlet. Zkuste si tedy mezi malováním kraslic najít pár minut a podívat se na životadárnou vodu tentokrát z jiného úhlu...

Stejně jako globální oteplování je i stále větší nedostatek pitné vody poněkud nevděčné téma, kterým se obyvatelé civilizované Evropy jaksi odmítají zabývat. Vždyť přece stačí otočit kohoutek a okamžitě se objeví proud jiskřivé vody, kdykoli se nám zachce... o jakém nedostatku je tedy řeč? Požadujeme konkrétní a přesvědčivé důkazy a přitom si neuvědomujeme, že až tento problém dosáhne takových rozměrů, že ani tady v naší „bezpečné zóně“ nebude co pít, bude už na jakýkoliv pokus o nápravu pozdě. I když to tak možná nevypadá, zásoby vody nejsou nekonečné. A co hůř, narozdíl od fosilních paliv k vodě neexistuje žádná alternativa.

Co se týče konkrétních čísel, několik neveselých statistických údajů vám přece jen předložím:

• 1,1 miliardy lidí na světě nemá přístup k čisté pitné vodě.
• 2,6 miliardy lidí na světě žije bez základních hygienických zařízení.
• V důsledku průjmových onemocnění způsobených závadnou vodou a nedostatečnou hygienou umírá každoročně 1,5 milionu dětí mladších pěti let. Jedno dítě každých dvacet vteřin.
• 41% populace dnes žije na území ohrožených nedostatkem vody. Předpokládá se, že v roce 2025 stoupne počet těchto států na 48, roku 2050 už to bude 54 zemí.
• Každý rok lidé spotřebují zhruba polovinu dostupných sladkovodních zásob v řekách, jezerech a z podzemních zdrojů. S rostoucím počtem obyvatelstva a jejich zvyšujícími se nároky stoupne toto množství pravděpodobně až k 80% v roce 2025.
• Nejvíce vody (70%) padne za oběť zemědělství. Mezi nejnáročnější plodiny patří rýže a bavlna, na vypěstování 1 kila rýže se spotřebuje až 5000 litrů vody.
• Od roku 1970 se počet sladkovodních živočišných a rostlinných druhů snížil o padesát procent.
• Ve srovnání s obdobím před sto lety zmizela polovina světových mokřadů, především v důsledku vysoušení vážně narušujícího křehké ekosystémy.

 

O nutnosti zabývat se problémem sladkovodních zásob, svědčí i fakt, že Valné shromáždění OSN vyhlásilo období let 2005 – 2015 Mezinárodní dekádou na realizaci projektu Voda pro život (International Decade for Action Water for Life). Rok 2008 se navíc stal Mezinárodním rokem hygieny a zdravotnických opatření (International Year of Sanitation), aby se tak upozornilo na nedostatečně rychlý pokrok ve zpřístupnění pitné vody lidem v nejchudších oblastech světa, což je jeden z Rozvojových cílů tisíciletí.

Už na škole se děti učí, že 70% povrchu naší „modré planety“ zaujímá právě voda. Celých 97,5% z tohoto množství ovšem tvoří slaná voda moří a oceánů, čímž se nám množství využitelné pitné vody radikálně snižuje. A aby toho nebylo málo, naprostá většina tohoto malého zbytku je uvězněna v ledovcích a ledových krách v polárních oblastech. Možná namítnete, že je tu ještě pořád možnost odsolování. Některé země tuto metodu skutečně používají, mimo jiné například Austrálie, Indie, Čína, ale i Španělsko nebo USA. Problém je v neuvěřitelně vysokých nákladech, v extrémně vysoké spotřebě energie a tím pádem i značném množství emisí skleníkových plynů a v neposlední řadě také v negativním vlivu na pobřežní ekosystémy.

Úbytek pitné vody má samozřejmě přímou souvislost s rostoucím počtem obyvatelstva a stále vyššími nároky. Zemědělství, průmysl, doprava, energetika a spotřeba vody v domácnostech... sami si podrážíme nohy masivním odlesňováním, vysoušením půdy, stavbou obrovských přehrad a lehkomyslným znečišťováním vod. Na vrcholu toho všeho stojí sílící urbanizace – spousta velkých měst je už dnes na samé hraně, co se týče poptávky po pitné vodě a jejích zásob v okolí.
Situaci neulehčuje ani nerovnoměrné rozdělení vody v různých zeměpisných pásmech a časových obdobích. Tak například v Číně žije 22% světové populace, vody se tu ovšem nachází pouze 7%. Na jihu země trápí lidi záplavy, na severu je sužují extrémní sucha. V Indii spadne 90% srážek v čase letních monzunů (od června do září), po zbytek roku se Indové dočkají sotva pár kapek. Ke slovu se dostávají také klimatické změny související s globálním oteplováním.

Pokud si myslíte, že obrázek dětí a žen pochodujících kilometry pro čistou vodu patří do dávné minulosti, jste na omylu. Tohle je každodenní realita ve velké části afrických zemí. Vodovodní potrubí tu má zavedeno pouze 20% populace, v dosahu 200 metrů od domova najde pitnou vodu 40% lidí.
Z pitné vody se pomalu stává cenný artikl, předmět výnosných obchodů a zdroj mnoha konfliktů. Roku 2004 podepsalo Turecko smlouvu s Izraelem, že mu po dobu dalších 20 let bude dovážet 50 milionů kubíků vody ročně výměnou za zbraně. Člověku se ani nechce domýšlet, kam až může v možná nepříliš vzdálené budoucnosti boj o pitnou vodu zajít. Na řešení tohoto palčivého problému musí začít spolupracovat vlády všech zemí, společně se zasadit o lepší ochranu vodních zdrojů a naplánovat efektivní hospodaření.

Udělej radost hračkou - prima dárkem k svátku či narozeninám: